Ramon

Ramon

Jméno - Ramon Amador Zacarias

Věk - 22 let 

Postavení - Doktor

Chyba - Slabost pro ženy/dívky

Výška- 188 cm

Krevní skupina - AB+

Zajímavosti: 

  • Na krku nosí obyčejný řetízek, na kterém jsou navlečeny snubní prsteny
  • Záda, levou ruku a trochu levý bok má poseté jizvami od popálenin při požáru
  • Nosí u sebe brýle, i když je nerad před někým nosí, má je na čtení
  • Trpí pyrofobií

Schopnosti: 

  • Vienon - základní
  • Berserakion - za sepsání minulosti

Povaha:

Přátelské úsměvy a vlídné pohledy, veselá nálada a nápomocná ruka pro každého, kdo to potřebuje. Vždy upravený, čistý vzhled a oblečení spolu s přehledem, co se děje, kde ve světě. Tímhle se kolem sebe Ramon ohání, ať už jde kamkoliv, potká kohokoliv a kdykoliv. Tohle je už ale jen stín toho Ramona, kterým býval v minulosti. Na novém místě mezi novými lidmi má ale štěstí, že nikdo jeho staré já nezná a nemůže tedy jeho povahy nijak porovnávat. Ramon je totiž možná mladý, ale život se mu rozhodl nebýt dobrým přítelem a radši mu házel všemožné klacky pod nohy jen, aby nebyl šťastný beze strachu, kdy mu život to štěstí zase vezme.

Nejdříve se ale podívejme na dobré stránky jeho povahy. Možná za to může jeho výchova, možná dobré geny, ale Ramon se vždy snaží být ten skutečně milý a galantní muž, o nichž ženy tak často prohlašují, že už dávno vymřeli. Ramon má prostě pro ženy slabost po mnoha úhlech pohledu. Nikdy by si nedovolil sám na ženu zvýšit hlas nebo na ní nedej bože vztáhnout ruku ve špatném úmyslu. Prostě ženě nedokáže ublížit ani, kdyby se chovala sebehůře. I kdyby vůči němu sama zvedla ruku, tak jí to neoplatí. To radši hněv ženy vůči sobě snáší se stoickým klidem, který může až ještě více rozčilovat. Neutíká, slovně se nebrání, leda se s klidnými slovy snaží její vztek uklidnit, nebo pokud je mířen na někoho jiného převést na sebe, jelikož ví, že on to snese v klidu a žena bude v bezpečí, před možným opětovaným vztekem od oné druhé osoby. Proč se je snaží chránit až takovým způsobem? Jelikož Ramon nesnese pohled na špatné zacházení vůči ženám, a tak se mu snaží i předcházet. Je jedno zda je žena plachá šedá myš nebo soběstačná feministka, tak jako tak se v něm vždy probudí jeho ochranářské pudy a postaví se na obranu onoho něžnějšího pohlaví, jak se říká.

Možno nutno taky podotknout, že jeho slabost vůči ženám se neomezuje jen na jejich ochranu. Ramon byl a stále je svůdník, jenž se otáčí za každou sukní, když to tak řekneme. Za ty roky se ale u něj vytvořilo něco, jako čest a udržuje toto své chování ve snesitelných mírách. Snaží se v dívkách nevzbuzovat plané naděje na jeho získání, pokud o ně skutečně nemá zájem, stejně tak jako velmi razantně omezil počet žen na jednu noc, jelikož zjistil, že mu to za ty problémy, co pak vznikaly, když má ta dívka náhodou přítele nebo naštvaného tatíka, skutečně nestojí. Ovšem ani pokud o nějakou dívku projeví zájem, neměla by si dotyčná dělat velké naděje. Ramon má sice jisté instinkty věrnosti, ale jen do té míry, že pokud by se našla jiná, nová dívka, jež by jeho zájem upoutala více, okamžitě by se současnou dívkou svůj vztah ukončil, aby nebyl následně nařčen, že někoho podvádí. Do doby dokud se někdo takový nenajde, se ovšem omezuje jen na pohledy vůči jiným dívkám, a i při snaze ze strany jiné dívky zůstává věrný té své.

Co Ram nemá rád? Lidi co vyloženě nedbají o svůj vzhled. Tím není myšleno nekvalitní oblečení, ale oblečení špinavé nebo vyloženě zničené, nekoupaný a podobně. Dalo by se říct, že Ram uznává vzor člověka ze starověkého Řecka - tedy člověka vzdělaného, zdravého, krásného, čistého a ctnostného. Když už ale nějakého takového člověka potká, už kvůli zkušenostem z minulosti se jim to nesnaží vymluvit. Pokud mu to je dovoleno, pomůže, ale jinak radši odvrátí pohled jinam, aby se nad tím nemusel zbytečně rozčilovat. Sám se sice rád udržuje v čistotě, ale pokud je to nutné tak se nebojí zašpinit. Dělá to s vědomím, že se pak stejně umyje a převleče.

Když si jeho povahu dáme do menšího celku, je to přátelský člověk co si nerad nachází nepřátele. Je ale ochoten se rvát, pokud ho někdo skutečně naštve. Tedy výjimky žen, u kterých se snaží jednat diplomaticky. Má rád dobrodružství a hudbu. Také se rád baví a je pro každou legraci, ale nesmí to být moc drsné. Jeho smysl pro zábavu může být poněkud v tomhle ohledu pro někoho puritánský nebo hodně zvláštní, ale on se prostě odmítá podílet na stylech zábavy alá například někoho mučit. To už si raději strčí do uší sluchátka a jde si někam v klidu zaběhat nebo posilovat. Poflakování se někde pod stromem se zajímavou knihou se taky dá zařadit mezi jeho oblíbené druhy zábavy. Aby se ale neřeklo, že je to jen takový svatoušek, tak je mu nutno přiznat i jistou škodolibost a žárlivost. Nemá rád, když se kolem jeho dívky motá někdo jiný. Stačil by už drobný úsměv a už by hrozilo, že by si s tím dotyčným musel důrazně promluvit v soukromí nejlépe. Nechtěl by si přece pokazit svůj slušný výzor u své dívky. Co se konkrétněji té škodolibosti týče... Když už se projeví tak výhradně proti jiným mužům. Jiné muže bere jako rivaly a vychází s nimi proto o poznání hůře než s ženami.

Minulost: 

Život není jednoduchá záležitost, a pokud se narodíte, jako syn, dalo by se říct šaška, tak je o to horší. Ramon se narodil, jako jedno ze tří dětí španělského torera. Ramon konkrétně byl prostředním dítětem, i když byl často označován jako dvojče svého staršího bratra, jelikož je od sebe při narození dělily jen dva měsíce. Jak je to možné? Velmi jednoduše jelikož mají odlišné matky a stejného otce. Matky obou dvou se o ně navíc odmítly starat a nechaly je v péči otce. Jeho manželka z toho nebyla přespříliš nadšená, že je její muž takový záletník, ale o oba chlapce se starala jako o vlastní, jelikož sama vlastní děti mít nemohla. Ramon i Rainerio se už ale jako malé dítka za otce styděli. Nikdy nechodili do školky, jelikož je nevlastní matka raději vychovávala sama. Navíc při jediné příležitosti, kdy tam chlapci byli, je musela brzy odvést domů, jelikož se tam Ramon s nějakým jiným dítkem popral o hračky. Ramonovi to ale za vinu dávané nebylo. Pro všechny to byla chyba jeho otce, jelikož prý dával chlapcům špatný příklad. Jak by tedy mohli být za otce hrdí a mít ho rádi, když je okolí neustále přesvědčovalo jak je špatný? Stejně tak brali svou nevlastní matku prostě jen jako matku, jelikož ty pravé neznali, a vlastně přinejmenším Ramon jí ani poznat nijak netoužil.

Základní škola. Místo, kde se děti učí základy vědomostí, jenž potřebují do života. Ramonův bratr na to byl dobrý a ve škole byl výjimečně dobrý žák, zatímco Ramon se držel u lehkého nadprůměru, navíc si už od malička zakládal na tom, jak vypadá, což mohlo působit narcisticky, ale on chtěl prostě dělat dojem. Na prvním stupni byl proto oblíbený, ale svou roli v tom hrála i jeho přátelská povaha a úsměv, jenž měl věčně na tváři. Kdo by nechtěl být v přítomnosti optimistického člověka, jenž vám úsměvem rozjasní den? Nemusel mít tedy strach o to, že by neměl kamarády. Často se snažil mezi své přátele protlačit i svého bratra, jenže to byl takový ten tichý podivín, co byl radši zalezlý v knihách, a i když s Ramonem, jenž na něj dohlížel tak ho ostatní mezi sebe moc nebrali. Navíc čím byli chlapci větší a starší, tak dokonce Ramona začali přátelé opouštět kvůli tomu, že mezi ně toho pitomečka neustále bere. Ramon byl proto postaven před nelehkou volbu. Musel si zvolit, zda chce být radši oblíbený a vyhledávaný společník mezi spolužáky, nebo být dobrým bratrem pro Raineria, jenž je jeho rodinou, i když jen z poloviny krve. Jak že si nakonec vybral? Vybral si rodinu před přáteli a i svým přístupem to začal brzy dávat jasně najevo svému okolí. Na druhém stupni se k sobě bratři přimkli ještě více. Bylo to proto, že Ramon se rozhodl za Raineria doslova rvát. Nikdy neměl rvačky rád, a to ani ty hrané, jenž provozovali ostatní kluci ze třídy na hřišti, ale nemohl v tomto případě přece jen tak přihlížet. Rainerio se totiž stal obětí šikany a posměšků, a Ramon se na to prostě nemohl jen tak koukat. Někde v té době se mu také začaly zdát divné sny o těch, jenž Raineria trýznili. Často je viděl se zlomeninami, různými modřinami a celkově v bídných stavech. Když pak na druhý den přišel do školy tak byli zcela v pořádku, tedy přinejmenším do doby než zase začali rýt do Raineria a Ramon se s nimi porval. Často pak zažíval pocit déjà vu, když viděl, že sny, jenž se mu zdály, byly divnými předpověďmi toho, co on sám těm trýznitelům udělá. Cítil se pak ale vždy poněkud hrozně, jelikož měl nejasný pocit, že je něco špatně. Právě kvůli těm častým rvačkám nechal jejich otec v jejich skoro čtrnácti letech Rama i Raie přeložit na jiné školy. Rainerio šel na gymnázium, kde mohl lépe rozvíjet svou inteligenci a Ram prostě do jiné obyčejné školy. Ramon si tam začal vést lépe. Žádné rvačky, noví kamarádi a dokonce se mu zlepšil průměr známek, což byl zázrak. Nebo to možná byla dobrota učitelů, kteří ho rádi to, co nevěděl, doučili, nebo mu to lépe vysvětlili. Dokonce přestal mít i ty divné předvídavé sny. V klidu proto mohl dostudovat základku a následně začít studovat medicínu. Tímto rozhodnutím překvapil nejen svou rodinu ale i sám sebe, jelikož k tomu dříve žádný zájem neprojevoval, ovšem když si měl vybrat, co chce studovat tak se mu tohle jediné zdálo správné z toho všeho, co se mu nabízelo za možnosti.

Studia nebyla nijak jednoduchá už kvůli tomu, že si vypěstoval jistou slabost pro dívky, a nutno podotknout že i ony měly nějakou tu slabost pro něj. Proč by taky ne, když sportoval, i přes smích svých vrstevníků se hezky oblékal a jednoduše se snažil odlišit se od ostatních i svými slušnými způsoby. Jednodušeji řečeno, z Ramona rostl mladý sukničkář a svůdník, který se otáčel za každou dívkou. Doslova. Hezká, ošklivá, hubená či korpulentnější, pořád to byla dívka a tím si zasluhovala Ramonovu pozornost. Žádná ale nemohla doufat v to, že by se jí podařilo získat Ramona jen pro sebe. Pár dívek to zkoušelo, ale stejně jim brzy utekl za jinou a jim samotným se pak raději vyhýbal, jelikož neměl zapotřebí, aby mu zhrzené dívky dělaly scény na veřejnosti. I kdyby ale měl nějakou pořádnou snahu studia dokončit, ne že by nějak valná ta snaha snad byla, tak se mu to nepodařilo. V období kolem sedmnáctých narozenin mu nejspíše někdo nasadil toulavý boty, vykašlal se na školu a vydal se podívat do světa.

Neměl určené cíle. Vždy prostě sedl na první letadlo, loď či vlak, který našel a nechal se odvážet bůh, ví kam. Takto se také stalo, že už během prvního půl roku toulek se dostal ze Španělska do Ameriky. Konkrétně do New Orleans. Zrovna zde se rozhodl na jistou dobu usadit. Důvod? Dívka. Vždycky měl pro dívky a ženy slabost, ale Layla pro něj byla výjimečná tím způsobem, že ho kvůli ní přestaly zajímat ostatní ženy, že by s nimi měl nějaké pletky. Dobrého půl roku mu trvalo než si jí ovšem dokázal získat. Bylo to plaché děvče, které si s sebou neslo spoustu problémů, ovšem s Ramonem ji na každý jeden vyřešený problém přibily dva nové nevyřešené. Jedním z prvních problémů byl například fakt, že ve svých sedmnácti a Ramových pomalu devatenácti otěhotněla. Sic byli oba mladí, ale Ram byl natolik čestný, aby kvůli tomu přijal svou část zodpovědnosti, spolu s Laylou o tom informoval její né příliš nadšené rodiče, a den po jejích osmnáctých narozeninách jí požádal o ruku. O tři měsíce se tak snoubencům mohl v klidu narodit malý syn Bryan.

Ramon měl ale stále potřebu cestovat a tak se s Laylou domluvili, že zajedou malého ukázat i jeho otci. Cesta letadlem z Ameriky zpět do Španělska byla klidná, dokonce cesta z letiště do domu jeho otce byla klidná, ale následující dny ne. Sotva dva dny potom co přijeli k Ramonově otci domů tam v noci, když všichni spali, vznikl požár. Dle pozdějšího vyšetřování vznikl v pokoji jeho bratra, s tím že při požáru ani po něm nikdo nemohl Raineria najít. Tu noc ale Ram ztratil více než bratra. Jeho malý synek se příliš nadýchal kouře a udusil se. Ramon se kvůli špatnému dýchání vzbudil, ale moc to nepomohlo. Pokusil se vzbudit Laylu, ale ta byla nejspíše kvůli kouři už v tu chvíli napůl mrtvá, a tak se musel pokusit odtamtud dostat včas sám. Při sestupu po schodech do přízemí, aby se dostal ven se pod ním však propadlo schodiště a popadaly na něj hořící části stropu. Někdy v tu chvíli ztratil vědomí a nebýt hasičů, jenž ho z trosek dostali ven tak by sám uhořel. Takhle mu bylo jen v nemocnici pak oznámeno, že měl rozsáhlé popáleniny na těle a nadýchal se kouře, jinak byl v pořádku. Jeho otec se stihl dostat ven včas a zavolat hasiče. Rainerio byl, jak již bylo zmíněno nezvěstný a jeho snoubenka a syn se udusili ve spánku kouřem. Tahle zpráva pro něj byla naprostou ránou pod pás. Dobu v nemocnici téměř nevnímal, a jakmile ho propustili, nechal nohy, aby ho vedly tam, kam chtěly samy.

Rok se toulal jen tak nazdařbůh po Španělsku. Mnohdy se celé dny zdržoval po barech, jindy zase celé dny nevylezl z hotelových pokojů a mezitím se někdy jeho otci podařilo přimět ho, aby zůstal nějakou dobu u něj v bytě, který si pořídil po vyplacení pojistky na dům. Tam se za pomocí otce dal co nejvíce do kupy, než se nechal skutečně vést svými instinktu, aby zamířil do hor a konečně se dostal na místo, kde ho to tak dlouho táhlo. Do institutu.

Majetek:

  1. Mazlíčci
RPG - AILOS | 2015 - 2017
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky